Barbarie se vykrmují v halách s řízeným prostředím bez vodního výběhu, na hluboké podestýlce, na roštech nebo v kombinaci podestýlky a roštů. Plastové nebo dřevěné rošty s mezerami asi 2,5 cm bývají 20 cm nad betonovou podlahou. Hustota osazení ve výkrmu na metr čtvereční při technologii na hluboké podestýlce je sedm kusů v mixu, tj. 3,5 kačera + 3,5 kachny, nebo devět kusů v případě kachen, kačerů je o čtyři méně. Ve výkrmu na roštech pak devět kusů na metr čtvereční v mixu (4,5+4,5), sedm kačerů na metr čtvereční nebo jedenáct kachen na stejné ploše.
V porovnání s pekingskými kachnami jsou barbarie ve všech věkových kategoriích náročnější na teplotu stájového prostředí. První týden bychom měli kachňatům udržovat teplotu 32°C, do třech týdnů pak okolo 24°C. I když ve velkochovu vypadá technologie výkrmu složitě, těší se barbarie stále větší oblibě u drobnochovatelů. Zejména při odběru kachňat od dubna do srpna, kdy tuzemské klimatické podmínky umožňují bezproblémový odchov.
Ve vztahu k teplotě je důležité větrání výkrmové haly, kterým se v zimě snižuje vzdušná vlhkost a ochlazuje se stájové prostředí v letních měsících. Současně se jím udržuje koncentrace amoniaku a jiných plynů v chovných prostorách na požadované úrovni. Doporučené hodnoty výměny vzduchu jsou od 0,5 m3 do 4m3 za hodinu na kilogram živé hmotnosti. Nesmí se opomíjet ani světelný režim, který by měl první týden výkrmu trvat až 24 hodin. Od druhého týdne se světelný režim snižuje, a to týdně o šest hodin až na konečných dvanáct, které se udržují až do konce zástavu.
V technologii krmení se využívají kruhová krmítka i automatické systémy krmení pro drůbež. Krmí se kompletními krmnými směsmi a podle testů MTD Ústrašice je průměrná spotřeba (u obou pohlaví) do 3,2 kg na kilogram přírůstku. Drobní chovatelé barbarie dokrmují běžnými krmivy jako jsou vařené brambory, šroty, obilí apod.
Napájí se kruhovými nebo kapátkovými napáječkami. Normovaná spotřeba vody na kilogram krmiva je 3,6 litrů, to znamená půl litru vody na kus a den.
Užitkovost finálních hybridů
Barbarie se vyznačují vysokou zmasilostí bez podkožního tuku. Jatečná výtěžnost čisté svaloviny u kačerů ve 12 týdnech výkrmu je kolem 31 % (filetovaná prsa 16,59 %, filetovaná stehna 15,71 %); u kachny pekingské se uvádí kolem 20 %. Delší výkrm v porovnání s kachnou pekingskou je snad jedinou nevýhodou, kterou vykompenzují vynikající chuťové vlastnosti tmavě červeného, šťavnatého a křehkého masa. Výrazný pohlavní dimorfismus barbarií, kdy kačeři v porovnání s kachnami za dobu výkrmu dosahují téměř dvojnásobné hmotnosti, spotřebitelům nevadí. Naopak, málopočetné rodiny upřednostňují menší kachnu, které jsou v hmotnosti kolem 1,70 kilogramů (bez krku a drobů). Hmotnost jatečně opracovaného trupu kačera (bez krku a drobů) je průměrně 3,128 kg. Podle představitelů jatečných provozů na zpracování vodní drůbeže však tyto velké rozdíly v hmotnosti pohlaví komplikují finalizaci jatečného produktu.
Výsledkem mezidruhového křížení kačerů barbarií s kachnami pekingskými jsou tzv. mulardi. Kříženci dosahují dobrých výkrmových ukazatelů, ale svalovinou s obsahem podkožního tuku se již chuťově odlišují.